BAZYLIKA MNIEJSZA p.w. św. ELŻBIETY we WROCŁAWIU
 

DEJNY KOSTELA SVATÉ ALŽBĚTY

Kostel svaté Alžběty je jedna z nejstarších a největších vroclavských svatyň. Je to trojlodní budova bazilikové soustavy. Délka chrámu s pěti oblouky a presbytářem je 65,20 m (uvne); výška hlavní lodí se rovná 29,70 m, vedlejší lodí 13 m, šíře hlavní lodí 9,80 m. Celý kostel meří 68,20m délky a 22 m šíře.

Stavba svatyne byla pravděpodobně zahájena v první třetine XIV století. Zakladatelem kostela byl kníže Boleslav III.

Kostel původně patřil křížovníkům s červenou hvezdou (maltézským rytířům), kteří vedli hospic sv. Alžběty. A pak se stal jedním z dvou farních mestských kostelů (kromě kostela sv. Marie Magdalény).

Za svou patronku kostel získal svatou Alžbětu (blahořečenou v r. 1235), dceru maďarského krále Ondřeje II. Stalo se to 19. listopadu r. 1257 u příležitosti konsekrace svatyne biskupem Tomášem I, z rodu Ravičů.

Do roku 1387 měla svatyně za patronů sv. Vavřince a sv. Alžbětu. V roce 1457 byla zakončena stavba kostelní věže. Věž ve tvaru jehly dosáhla výšku 130,48 m. Podle tehdejších kronikářů byla to největší a také nejkrásnější věž na Slezsku.

V roce 1529 v důsledku silné vichřice kopule věže padla na přikostelní hřbitov.

V letech 1531-1535 byla věž obnovena, ale už v duchu renesance, ve tvaru dodnes zachovanem.

6. dubna r. 1525 kostel se dostal do rukou protestantů, jménem kterých patronát převzal pastor Ambrož Moiban, Lutrův přítel.

Nehlede na evangelické určení kostela konaly se v něm do konce XVIII století bohoslužby také v polském jazyce.

V roce 1598 byla nove položena střecha kostela a současne pokryta novými střešními taškami druhu "korýtko-hák", které tvořily zeleno-červenou šachovnici (po požáru v r. 1976 došlo k následujícímu krytí střešní taškou stejného druhu).

V r. 1856, u přiležitosti přípravy oslav 600. výročí vysvěcení kostela, provedeny byly různé obnovovací práce, mj. položena nová podlaha s žulových a mramorových plátu, opravena okna v nekterých kaplích, stěny svatyne byly pokryty novou polychromii. V průběhu těchto prací padly jižní arkády spolu s části kleneb v jižní lodi. Obnova byla zakončena konsekrací kostela v 19. listopadu r. 1858.

V letech 1750-1761 byly postavene varhany. Stavitely nástroje byli Michael Engler a jeho syn Banjamín, po Michaelové smrti ve stavbe pokračoval Goťlieb Ziegler. V XIX století byly varhany několikrát přestaveny. Zásadní oprava se konala v letech 1939-1941. Varhany počítaly 91 hlasů.

Po přejetí kostela Polaky v roce 1946 byly varhany obnoveny a přeleděny. Používalo se je nejenom k liturgickým obřadům, ale sloužlily také koncertním účelům, mj. "Wratislavia Cantans". Behem požáru 9. června r. 1976 byly varhany úplně zničeny.

2. července r. 1946 kostel byl přejat od konzistoře evangelicko-augsburské církve a předan vojenským orgánům.Tohoto dne kněz podpulkovník B. Nowyk spravoval první Mši svatou. Od té doby se kostel sv. Alžběty stal kostelem garnizónním.

V letech 1946-1947 byly v kostele provedeny práce renovační a úklidové a také byla svatyne přizpůsobena k katolické liturgii.

19. října r. 1975 zničil požár kostelní věž. Druhý požár, kterého následky byly daleko tragičtejší, propukl 9. června r. 1976. V důsledku techto události byly hlavní varhany úplne zničeny a také shořela střešní vazba hlavní, jižní a severo-zapadní lodi, stejne jako zapadní štít kostela a klenba nad prezbytářem. Částečne byla zničena také vnitřní výzdoba, v tom vedlejší oltáře a epitafy.

V letech 1976-1977 probíhaly uklidové a zajišťovací práce po požárech. V roce 1980 přikročilo se k obnove kostela a veže.

2. kvetna r. 1993 kardynál Henryk Gulbinowicz konsekroval kapli, kde původne byla zákrystie. Od té doby už se pravidelne konaly bohoslužby v obnovené části kostela.

Renovační práce byly zakončeny 19. kvetna r. 1997. Chrám se zpřístupnil poutníkům, kteři navštívili Vroclav v souvislosti z Svetovým eucharistickým kongresem.

31. kvetna r. 1997 papež Ján Pavel II konsekroval svatyni. A kardynalové: Achille Silvestrini a Luigi Poggi, vojenský biskup Polské Armády generál dyvize Sěawoj Leszek Gěódź a polní kurátové Polské Armády koncelebrovali slavnou Mši svatou.

15. března r. 1998 byla slavnostne erigovana civilne vojenská farnost. 31. kvetna stejného roku pro učtení 1. výroči papežovy návštevy a vysvecení kostela došlo k slavnostnímu odhalení poprsí Svatého Otca Jána Pavla II.

V součansé dobe probíhají dál renovační prace v kaplích a probíha také restaurace celého interiéru, obzvlašť epitafů (zevnitř a vne), kazatelny apod.